Rozhovor s Tomášem Nepomůckým, předsedou spolku Pohádkový les Bílina, převzatý s laskavým svolením z aktualit Bílinského zpravodaje.
Pohádkový les v Bílině vyrostl v sedmdesátých letech minulého století. Jaroslav Sekyra postupně vyrobil a do lesa umístil na 130 pohádkových postaviček a zvířátek. V devadesátých letech se o les přestal kvůli zdravotnímu stavu starat a jeho práci pak převzalo několik dobrovolníků.
V posledních letech tam však probíhaly jen dílčí úpravy nebo částečná obměna figurek. Toto úsilí bylo velmi důležité, aby Pohádkový les zcela nezanikl, ale stále se nedařilo jej plně obnovit. Nyní v Bílině vznikl zapsaný spolek Pohádkový les. Plánuje kompletní obnovu lesa. Proč vznikl a jaké plány má s místem, kde jeho členové vyrůstali, řekl v rozhovoru předseda spolku Tomáš Nepomucký.
Kdy jste se začali starat o Pohádkový les a proč jste nyní založili spolek?
Mnozí členové našeho spolku v Pohádkovém lese vyrůstali a není nám tedy lhostejný jeho osud. Abychom se ale mohli komplexně, dlouhodobě a hlavně dobře o místo starat, museli jsme najít potřebný čas. To se nám nyní tak nějak podařilo. O les jsme se ale začali starat už asi před čtyřmi lety při akci Ukliďme Česko, kdy jsme z lesa vysbírali odpadky a každý rok jej stále uklízíme. Později jsme se začali zabývat myšlenkou, že bychom les začali obnovovat. Brzy jsme zjistili, že jako skupina dobrovolníků toho ale nedosáhneme, a tak jsme založili spolek. Bude tak pro nás snazší být partnerem pro různé subjekty, například město, kraj či různé jiné spolky. Také lépe dosáhneme na různé dotace či jinou podporu.
Do lesa jste na začátku prázdnin umístili tři nové figury, byl to tedy začátek vaší práce?
Vlastně nebyl. Dá se říci, že je to začátek práce, která je vidět. Mnoho času ale zabere takzvané papírování, vyplňování žádostí a další práce, která bohužel vidět není a kterou se zabýváme řadu měsíců. Velmi důležité pro nás v současné době je, abychom zajistili souhlasy majitelů pozemků s jejich využíváním. Pozemky od začátku cesty od garáží až do lesa samotného mají mnoho různých vlastníků. Od některých už souhlasy máme, s jinými nyní jednáme. Zatím neregistrujeme problém, tak snad vše dobře dopadne. Je důležité toto mít smluvně ošetřené a je to základ pro naší další činnost. Část pozemků už město odkoupilo, o dalších odkupech se jedná nebo jednat bude. Právě na pozemcích města nebo tam, kde máme od vlastníka souhlas, začne obnova lesa ještě v tomto roce.
Co tam tedy bude nového?
Do konce letošního roku bychom měli zrekonstruovat přístupovou cestu, aby byla bezbariérová hlavně pro kočárky. Na začátek cesty chceme dát nějaký větší poutač, aby byla cesta dobře označená, lavičky a nějaké sochy. Pak se opraví hrací prvky na území města, například opičí dráha. Aby místo více ožilo, opravíme veřejné ohniště, dáme k němu lavičky a upravíme prostor. Samozřejmě myslíme na bezpečnost, takže bychom zajistili ohniště proti prohoření ohně ke kořenům stromů a poblíž dáme zásobník s pískem pro případné dohašování. Chystáme se také upravit vyhlídku poblíž samotného lesa, ze který je krásný výhled na zámek, Bořeň či do Bezovky. Dáme tam lavičku a upravíme porosty. Lavičky pak přibudou i v samotném lese. Toto všechno se bude konat ve spolupráci s městem, které na opravy vyčlenilo částku v rozpočtu. Příslib podpory nám dal i kraj, takže pokud se podaří získat dotaci z kraje, použijeme ji hlavně na propagaci místa a přilákání turistů. Jednak bychom tedy chtěli, aby se o lese jako výletním cíli dozvěděli lidé nejen ze širokého okolí, ale z celé republiky. Pro cyklisty a turisty bychom postavili zastřešené altány k odpočinku, kde by byly i informační tabule.
Přibudou i nové postavičky?
Ano, a to už brzy. Součástí zářijových Bílinských slavností – Dne horníků je totiž řezbářský plenér. Umělci tedy budou vyřezávat sochy přímo před zraky veřejnosti a lidé by tedy měli na vlastní oči vidět, jak mimo jiné vzniká Ferda mravenec, brouk Pytlík, Beruška, Spejbl a Hurvínek, Manka a Večerníček. Pokud se podaří, najdou svůj domov právě v Pohádkovém lese.
Stane se nějaká z nových postav symbolem Pohádkového lesa?
Večerníček by podle plánu měl být poblíž vstupu a zvát na cestu, ale pravým symbolem nebude. Rozhodli jsme se, že jako symbol použijeme žalud. Téměř celou cestu totiž lemují duby a žaludů je na podzim na cestě požehnaně. Takže se to více hodí. Vyřezávané žaludy tedy budou na vstupní bráně, na herních prvcích a podobně. Žalud také bude ve znaku našeho spolku.
Jaké jsou dlouhodobé cíle obnovy lesa?
Těch je hodně, podotýkám ale, že některé ještě nejsou konkrétní, a tak se lidé nesmí zlobit, kdyby se je nepodařilo uskutečnit. Všechny však nastiňují směr, kterým se chceme ubírat. Určitě chceme vyčistit pískoviště a vybudovat takzvané kutiště, což je takové pískoviště s jemným štěrkem místo písku. Nabízí dětem zas trochu jiné možnosti při hře. V plánu jsou i hmyzí domečky, geologická stezka, houbový háj či enviromentální učebna pro děti z mateřinek i základních škol.
Mohou vám v práci nějak pomoci i lidé, kteří nejsou ve spolku?
Samozřejmě. Uvítáme jakoukoli pomoc. Nyní jsme uveřejnili výzvu, kde prosíme veřejnost, aby nám zasílala fotografie s postavami nebo herními prvky, které už v lese nejsou. Chtěli bychom vytvořit jejich repliky. Někteří už nám dobové fotky vkládají na facebookový profil, za což moc děkujeme. Je také možné nás podpořit finančně, budeme rádi byť za malou částku, abychom mohli třeba koupit plechovku s barvou. Veškeré pomoci si ceníme.
Obáváte se vandalů?
Popravdě příliš ne. To neznamená, že by se Pohádkovému lesu vyhýbali, ale nesmíme si to moc připouštět, pak bychom nemohli dělat nic. Snažíme se cílenému poškozování předcházet kvalitním ukotvením prvků do země a také odolnými materiály. Původní postavičky byly z měkkého dřeva, je tedy otázkou, zda se na nich více podepsali vandalové nebo zub času. Na některé prvky použijeme například akátové dřevo, které je po napuštění speciálním olejem takřka nezničitelné.